Maturitní otázka číslo 5: Hardware PC - externí zařízení (Monitor, klávesnice, myš, tiskárna, scanner, samostatná zařízení) CRT monitory Klasické monitory, které jsou používány ve většině domácností. Moderní monitor musí mít certifikát TCO, označen nálepkou na okraji monitoru. Nevýhodou jsou velké rozměry, starší modely jsou méně šetrné ke zraku. Výhody jsou kvalitní obraz a výhodná cena. U katodových (CRT) monitorů je v zadní části umístěna trojice elektronových děl, které vysílají směrem ke stínítku obrazovky tři svazky elektronových paprsků. Elektrony z těchto svazků při dopadu na luminiscenční vrstvu stínítka vyvolávají základní barvy (červenou, zelenou a modrou). Kombinací těchto barev o různé intenzitě vznikají všechny zobrazované barvy. Trojice elektronových svazků je magnetickým polem cívek vychylována tak, aby postupně překreslila celou obrazovku. Protože rozsvícený bod obrazovky rychle pohasíná, je u katodových monitorů velmi důležitá snímková frekvence (kolikrát je za jednu sekundu obrázek na obrazovce překreslen). Měla by být nastavena na hodnotu alespoň 72 Hz, jinak monitor viditelně bliká (nejlépe 85 až 100 Hz). LCD monitory U nás stále ještě méně časté (jejich rozšíření limituje zejména jejich cena, která je dvakrát až čtyřikrát vyšší než cena obdobného CRT monitoru). Nevýhody jsou výše zmiňovaná vysoká cena, u starších typů dlouhá odezva ( = přechod z jedné barvy do druhé, tento údaj je důležitý např. při sledování filmů), u levnějších typů může být nekvalitní obraz, může pracovat jen ve standardním rozlišení (při nestandardním rozlišení se výrazně zhorší kvalita a zobrazení především textu). Výhody jsou malé rozměry, šetrnější ke zraku, nízká spotřeba elektrického proudu. LCD displeje s aktivní TFT maticí Každý obrazový bod matice je aktivně ovládán jedním tranzistorem. Aby vznikl obraz, potřebujeme světlo a barvu. Světlo je zajišťováno podsvětlujícími katodami, které jsou u těchto displejů velice jasné. Primárně jde o světlo bílé a je na LCD technologii, aby vyprodukovala výslednou barvu, kterou můžeme složit ze tří barevných složek - červené, zelené a modré. Pro každou tuto barevnou složku každého pixelu existuje jeden tranzistor ovládající tekuté krystaly. Tekuté krystaly Jsou to materiály, které pod vlivem elektrického napětí mění svoji molekulární strukturu a díky tomu určují množství procházejícího světla. Každý obrazový bod je ohraničen dvěma polarizačními filtry, barevným filtrem (pro červenou, zelenou a modrou) a dvěma vyrovnávacími vrstvami. Tranzistor náležící k obrazovému bodu kontroluje napětí, které prochází vyrovnávacími vrstvami, a elektrické pole pak způsobí změnu struktury tekutého krystalu a ovlivní natočení jeho částic. Protože se obrazový bod skládá ze tří barevných sub-pixelů, vznikají tak statisíce až miliony různých barev, ačkoliv tekuté krystaly stále nejsou tak přesné, aby dokázaly zobrazit 32bitovou barevnou hloubku, tedy plných 16 777 216 barev. Problémy s LCD monitory Problém první - úhel pohledu Problémem je změna jasu či deformace barevných odstínů při jiném než přímém úhlu pohledu. Tento jev je v podstatě definován způsobem výroby displeje. Pravděpodobně nejlepší technologií výroby je tzv.
Multi-Domain Vertical
Alignment od Fujitsu. Široké pozorovací úhly až kolem 160° jsou zajištěny použitím „výčnělků" (protrusions), které, jak
je zřejmé z obrázku, taktéž částečně blokují průchod světla. Díky vertikálnímu uspořádání tekutých krystalů jsou pro změnu zajištěny skvělé doby odezvy. Obecně lze tento problém v současné době považovat již za vyřešený, solidní aktivní displeje dosahují hodnot 140°/140°, 170°/170°. Určitou exkluzivitou v této oblasti jsou monitory firmy EIZO s 178°/178°.
Problém druhý - doba odezvy
Tento parametr vás bude trápit především u dynamických scén. Prostě lehké zklamání především pro náruživé
počítačové hráče. Ale nezoufejme. Doba odezvy LCD displeje se skládá ze dvou položek. První, doba náběhu, bývá
kratší a definuje, za jak dlouho se rozsvítí zobrazovací bod na požadovanou úroveň. V současné době se pohybuje od 3
do 10 ms. Druhý parametr, doba dosvitu, je delší a definuje, za jak dlouho se utlumí svit zobrazovacího bodu na
požadovanou úroveň. V současné době se tato hodnota pohybuje od 8 do 15 ms. Obě hodnoty je nutné ve finále sečíst a
dostanete celkovou dobu odezvy (orientačně od 12 do 25 ms). Jaký bude vliv na dynamické scény? To je otázka. Pro
běžnou práci a animaci dostačují celkové hodnoty odezvy na horní hranici, pokud ovšem vyžadujete od svého displeje
zobrazování scén v akčních hrách (vysoká hodnota fps*), zvolte displej s nižšími hodnotami.
V této oblasti obecně platí pravidlo, že čím větší monitor, tím vyšší hodnoty odezvy. Ovšem v poslední době je
prolomeno i toto pravidlo. Například společnost SONY u svého výrobku SDMHS94P (19" LCD) dosahuje špičkových
12 ms, což je u takto velkého displeje v současné době špičková hodnota běžná spíš u 17" LCD panelů.
Problém třetí - barvy
Běžným uživatelům může připadat tento problém jako triviální, ale v oblasti DTP je natolik závažný, že nákup LCD
displeje na této položce prostě zkrachuje. Především díky firmě EIZO je ovšem prolomena i tato dříve nepřekonatelná
překážka. Na podzim tohoto roku firma představila model EIZO CG220 se 14-bit zpracováním barev. Jedná se o první
LCD monitor na světě, jehož barevný rozsah pokrývá gamut AdobeRGB! (o 50 % více než dosavadní sRGB).
Problém čtvrtý – fyzické rozlišení a velikost
Je celkem známý fakt, že LCD je displej, který je definován svou skutečnou zobrazovací úhlopříčkou. Polopatě řečeno,
stejné LCD vám udělá stejnou službu jako o jeden palec větší CRT. Tedy 17" LCD běžně nahrazuje 18" CRT. S tímto
faktem jsou také spojena fyzická rozlišení. Pro 17" běžně 1024 x 768 a pro 19" 1280 x 1024. Pro rozlišení LCD ovšem
existuje jedno ALE, a to dost výrazné. Pokud chcete zapnout jiné než fyzické rozlišení, počítejte s tím, že obraz už
nebude tak špičkový. Díky různým technikám interpolace se „změkčí". Tento jev řeší každá firma po svém, asi
nejběžnější je zobrazení 1:1, kdy se prostě zmenší zobrazovaná plocha. Takže máte dvě možnosti, buď pojedete ve
fyzickém rozlišení, nebo se smíříte s horším zobrazením v plné ploše. Osobně spatřuji tuto nevýhodu proti CRT za
nejpodstatnější v současné době a zřejmě nebude nikdy odstraněna při zachování stávajícího principu zobrazení. Zkrátka
unifikace a sjednocení vládne světu.
Problém pátý – je černá skutečně černá?
Jak jsme na počátku uvedli, je princip zobrazování aktivní masky vázán na jeho podsvícení a další parametry. Tento jev
především u starších modelů způsobuje zobrazování černé jako šedé. Parametr definující kvalitu displeje jako maximální
kontrast a udává se poměrem 1:x00. Hodnoty kvalitnějších LCD dosahují 1:500 až 1:700 a u těch nejlepších 1:1000. Na
druhou stranu je nutné brát ohled také na maximální hodnotu svítivosti (200 až 400 cd/m2, pro kvalitní CRT do 280
cd/m2).
Prakticky
Výrobci kvalitnějších LCD monitorů a grafických adaptérů vybavují své výrobky tzv. DVI konektorem. Existují dvě
normy DVI-I (pro analogový a digitální přenos) a DVI-D (obsahuje pouze tři řady pinů bez menší, analogové skupiny).
Obecně je jasné, že plně digitální přenos není citlivý na vysokofrekvenční rušení, ale často na krátkých a kvalitně stíněných kabelech rozdíl nepoznáte.
Odolnost a čištění LCD monitoru
LCD displej se již bohužel nevyznačuje centimetry skla, které se nedají jen tak poškodit. Vyžaduje jemnější a i z
hlediska uživatelů citlivější zacházení. Pro čištění LCD se doporučuje využívat buď speciálních čisticích prostředků
nebo vlhkého hadříku k tomu určeného. V žádném případě na monitor netlačte silou, jak to děláme běžně u CRT, a
nepoužívejte rozpouštědla! Existují také speciální ochranné fólie na LCD displeje, ale pokud chcete opravdu solidní
výrobek, zaplatíte za něj od 1000 až do 3000 Kč podle velikosti. Takže zdůrazněme doporučení: moc na LCD displej
nesahejte.
Vadné body na LCD
Výroba LCD displejů nepatří zrovna mezi nejjednodušší. I v současné době, kdy je tato technologie propracovaná k
dokonalosti, se může především u levnějších výrobků vyskytnout tzv. „vyhaslý bod". Řada prodejců se k této
problematice staví různě**, doporučuje se monitor zakoupit osobně a nechat si jej zkontrolovat například pomocí Nokia
Monitor Testeru.
** „Vady pixelů jsou charakteristické pro LCD panely vzhledem k použité technologii. 15" displej se standardním
rozlišením 1024*768 dpi obsahuje přibližně 2,4 milionu bodů. Při tomto množství bodů je téměř nemožné, aby všechny
body pracovaly bezchybně. Proto jsou tyto panely již ve výrobě zařazovány do 4 kategorií dle normy ISO 13406-2, která
specifikuje povolené množství vadných bodů v jednom jejich milionu. Při menším počtu vadných bodů tedy nemůže být
displej uznán vadným" (úryvek z instruktáže pro vyřizování vad na LCD jednoho z nejmenovaných internetových
obchodů – opravdu „diplomatické").
Použití LCD
Pro osobní použití je již volba jasná: LCD. Pokud chcete LCD displej na běžnou kancelářskou práci, vyhoví vám
prakticky každý výrobek. Pokud jste náruživými hráči, zvolte LCD 17" nebo ti movitější 19" s dobou odezvy kolem 12
ms. Pokud pracujete s CAD technologiemi, zvolte pomalejší LCD s velkou úhlopříčkou. No a pokud pracujete s grafikou
na profesionální úrovni, zvolte LCD s 10bitovou technologií od firmy EIZO. Na klasické monitory prostě budou muset
běžní uživatelé postupně zapomenout, pokud nebudou chtít koupit opravdu "něco" nestandardního z produkce levných
nebo specializovaných výrobců. Co se týká zobrazovací frekvence, tu nemusíte příliš řešit. LCD monitory prostě
neblikají.
Výrobci:
• Sony - v současné době se spíše zaměřují na LCD monitory a v tomto oboru patří ke světové špičce, japonský
výrobce
• Samsung - korejská značka s dlouhou tradicí, má továrnu i na Slovensku
• Neovo - nemá takové jméno jako konkurence, ale již dlouho přesvědčuje o tom, že vyrábí kvalitní LCD monitory
• LG - nevyrábějí tak kvalitní monitory jako ostatní konkurence, monitory nemají tak vysokou úroveň
• Hyundai - korejská značka
• NEC
Klávesnice
Slouží ke komunikaci a zadávání údajů do počítače.
Podle počtu kláves:
• Standardní (84 kláves)
• Rozšířené (101-102 kláves)
Podle způsobu připojení k PC:
• Bezdrátové
› WiFi
› Bluetooth (fungují na větší dálku než WiFi)
• Drátové
ASCII kód je množina 256 čísel, které reprezentují jednotlivé znaky, každá klávesa má přiřazen SCAN kód, který určuje fyzické tlačítko na klávesnici, podle stavu klávesy CAPS LOCK nebo SHIFT se rozliší, zda se jedná o velké nebo malé písmeno. Výrobci:
• Logitech
• Microsoft
• Samsung
• Chicony
Myš
Myši se v prostředí Windows používají od vzniku operačního systému Windows 3.11. Rozdělujeme je:
Podle snímače pohybu:
• Optické
– přesnější (vyšší rozlišení v dpi) než kuličkové
– není problém s čištěním
• Kuličkové
– zastaralé
– kulička se často špiní a je nepřesná
– hodně poruchové
• Laserové
– nejnovější a nejpřesnější model
– zatím jen jediný model (Logitech MX 1000) – bezdrátový
Podle způsobu připojení k PC:
• Bezdrátové, bezdrátové Bluetooth
• Drátové (USB, PS/2, DIN)
Výrobci:
• Microsoft
• Acer
• Logitech
• Genius
• Dexa
Tiskárny
Jehličkové
– zastaralé typy
– pouze černobílé
– 9-24 jehliček (24 jehliček vytváří kvalitnější obraz)
– výhoda: levný tisk
– použití: kancelářské aplikace, tisk rozsáhlých sestav
Inkoustové
– nanášení miniaturních kapek inkoustu (dnes až 2 pl) na papír
– výhodná pořizovací cena
– zásobníky na barvu (cartridge) – barva cartridge záleží na značce tiskárny
– dva hlavní systémy:
› Inkjet (piezoelektrická) - Epson
› Bubblejet (odpařovací) – HP, Cannon
– velmi kvalitní černobílý i barevný tisk (i fotokvalita)
– nevýhoda:vyšší náklady na tisk
Laserové
– vyšší pořizovací cena černobílých, vysoká pořizovací cena barevných
– kvalitní černobílý i barevný tisk
– vhodné pro vyšší zatížení (síťové tiskárny ve firmách)
– nanášení práškového toneru (barviva) na papír aktivovaný laserovým paprskem
Termosublimační
– nanášení roztaveného barviva (jako voskového) na papír
– vynikající kvalita fototisku
– nevýhoda: vysoké náklady na tisk
– vhodná pro domácí použití k tisku maloformátových fotografií
Výrobci:
• Hewlett Packard
• Epson
• Canon
Scannery
Čtecí zařízení, které snímá grafické informace z papírové předlohy do bitmapového formátu. Scannery jsou buď
samostatné nebo integrované (v tiskárnách). Jejich kvalita se určuje podle rozlišení. K počítači připojeny přes port USB
(dříve LPT – paralelní).
Ruční
– zastaralé typy
Ploché (stolní)
– v současnosti nejpoužívanější
– principy např. CCD, CIS
– použití hlavně v domácnostech a kancelářích
PMT (rotační)
– používají elektronku (fotonásobič)
– použití v tiskárnách a grafických studiích
Knižní
– skenování atypických předloh, např. knih
Filmové
– skenují z filmových předloh
– mají vysoké rozlišení
– použití v grafických studiích
Výrobci:
• Umax
• Hewlett Packard
• Genius
• Mustec
• Microtec
• Canon
Digitální fotoaparáty
– umožňují fotit i nahrávat videoklipy (jen u některých typů)
– data ukládají na paměťové karty – Compact Flash, MMC, SD, XD
– rozlišení se udává v megapixelech
– optimální rozlišení je 3-5 megapixelu
– u profesionálních fotoaparátů až 15 megapixelů
– kvalita obrazu závisí jak na rozlišení tak i na optice
– k počítači se připojují přes porty USB, Firewire
Výrobci:
• Olympus
• Canon
• Sony
• Minolta
• Hewlett Packard
• Panasonic
Kamery
Analogové kamery
– horší kvalita
– starší typy
– videozáznam ukládá na pásku
– rozlišení: plný PAL – 720 x 576
– velké rozměry přístroje
– komunikace s PC přes kompozitní kabel nebo S-videokabel
– komunikace s televizí
Výrobci:
• Sony
• Panasonic
• Canon
Digitální kamery
– dobrá kvalita videozáznamu
– umožňuje i fotit
– záznam ukládá mini DV (malá videopáska) nebo na DVD
– malé rozměry přístroje
– vysoká pořizovací cena
– komunikace PC pomocí USB a Firewire
Výrobci:
• Sony
• Canon
• Panasonic
• Olympus
PDA
– malý příruční počítač
– některé typy umí i volat a fotit
– většina typů má dotykový displej
– displej je ovládán pomocí speciálního pera
– nemá klávesnici
– mají operační systém – Windows Pocket PC, Palm OS
– některé typy mají tzv. Dock (port s nabíječkou a s datovým kabelem k PC)
– přes některé PDA se dá i tisknout, dražší typy mají infračervený port IrDa a Bluetooth
Výrobci:
• Hewlett Packard
• Palm
• Sharp
• HTC
• Acer
• Compaq
• Handspring