Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 Prohlížeče www

- aktuální prohlížeče na trhu

- podpora standardů, rozšířenost mezi uživateli, multiplatformita, kompatibilita

- Internet Explorer

- Firefox

- Opera

- Safari

- rozdíly mezi verzemi, bezpečnost jejich užívání, pohodlí z pohledu uživatele

- shrnutí (výhody, nevýhody jednotlivých prohlížečů)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Aktuální prohlížeče na trhu

 

Internet Explorer

 

Popis

 

Aplikace Internet Explorer 7 má nyní nové rozhraní, díky kterému je zobrazena větší plocha každé navštívené stránky. Zjednodušený panel nástrojů usnadňuje přidání webů do oblíbených položek, prohledávání webu, vyhledání informačních kanálů RSS a přístup k jiným často používaným úlohám a nástrojům.

 

Zjednodušené rozhraní

 

Nový design a zjednodušené rozhraní maximalizují plochu obrazovky, na které se zobrazí webová stránka, takže můžete vidět více toho, co chcete, a méně toho, co nechcete.

 

Vylepšený tisk

 

Aplikace Internet Explorer 7 automaticky přizpůsobí webovou stránku pro tisk, takže se celá webová stránka vejde na požadovaný formát papíru. Možnosti tisku zahrnují také upravitelné okraje, upravitelné rozložení stránky, odstranitelná záhlaví a zápatí a možnosti tisku pouze vybraného textu.

 

Pole okamžitého vyhledávání

 

Vyhledávání na webu pomocí oblíbeného poskytovatele vyhledávacích služeb lze nyní zadat do pole pro vyhledávání na panelu nástrojů, takže není nutné otevírat několik samostatných panelů nástrojů. Můžete snadno vybrat poskytovatele z rozevíracího seznamu nebo přidat další poskytovatele.

 

Centrum oblíbených položek

 

Získejte rychlý a snadný přístup k oblíbeným položkám, skupinám záložek, historii procházení a odběrům informačních kanálů RSS. Centrum oblíbených položek se rozbalí v případě potřeby a lze ho ukotvit na místě a získat tak ještě snazší přístup.

 

Informační kanály RSS

 

Aplikace Internet Explorer 7 automaticky vyhledá informační kanály RSS na webech a zvýrazní ikonu na panelu nástrojů. Jedním klepnutím na ikonu zobrazíte náhled a přihlásíte se, pokud chcete, k odběru kanálu RSS, takže budete automaticky upozorněni v případě aktualizace obsahu. Čtěte informace kanálů RSS přímo v prohlížeči, vyhledávejte důležité informace a filtrujte zobrazení pomocí vyhledávání pojmů nebo kategorií specifických pro daný web.

 

Prohlížení na záložkách

 

Prohlédněte si více webů v jediném okně prohlížeče. Můžete snadno přepínat mezi dvěma weby prostřednictvím záložek v horní části rámce prohlížeče.

 

 

Přehled záložek

 

Umožňují snadný výběr a procházení pomocí otevřených záložek díky zobrazení jejich miniatur v jediném okně.

 

Skupiny záložek

 

Záložky lze seskupit a uložit do logických kategorií, což umožňuje otevření více záložek jediným klepnutím. Skupinu záložek lze snadno nastavit jako skupinu domovské stránky tak, aby se celá skupina záložek otevřela při každém spuštění aplikace Internet Explorer.

 

Přiblížení stránky

 

Můžete zvětšit jednotlivé webové stránky obsahující text i grafiku a zaměřit se na konkrétní obsah nebo zajistit lepší přístupnost obsahu osobám s poruchami zraku.

 

Firefox

 

Popis

 

Mozilla Firefox je svobodný multiplatformní webový prohlížeč vyvíjený Mozilla Corporation, která je dceřinou společností nadace Mozilla Foundation, a stovkami dobrovolníků. První finální verze 1.0 byla vydána i v češtině 9. listopadu 2004 za velkého zájmu uživatelů i médií a stala se jedním z nejpoužívanějších programů s otevřeným kódem. Kromě oficiálně podporovaných platforem, kterými jsou Microsoft Windows, Linux a Mac OS X, je Firefox dostupný i pro FreeBSD, OS/2, RISC OS, SkyOS či BeOS. Dle W3Counter činil tržní podíl Firefoxu 10. června 2007 24,86%.

 

Záměrem původního tvůrce, Mozilla Foundation, bylo vytvořit malý, rychlý, jednoduchý a vysoce rozšiřitelný webový prohlížeč vedle stávajícího velkého balíku internetového softwaru Mozilla Suite. Firefox je nyní společně s e-mailovým klientem Mozilla Thunderbird nejdůležitějším projektem Mozilla Corporation.

 

Historie

 

Projekt samostatného webového prohlížeče z balíku Mozilla Suite nastartovali jako experiment Dave Hyatt a Blake Ross. Ti byli frustrováni situací okolo Mozilla Suite a chtěli vytvořit malý a jednoduchý - uživatelsky přívětivý - webový prohlížeč, který bude vyvíjet úzká skupina lidí. Jeho první verze (0.1), ještě pod jménem Phoenix, byla vydána 23. září 2002. Do konce roku pak v rychlém sledu následovaly verze 0.2 - 0.5.

 

Poté došlo k nucenémů přejmenování z důvodů kolize s ochrannou známkou Phoenix (amerického výrobce systémů BIOS). Bohužel nebylo zvoleno vhodně a nový název, Mozilla Firebird, kolidoval jménem s databázovým serverem Firebird, za což se vývojářům dostalo oprávněné kritiky. Od verze 0.8 je produkt vydáván pod názvem Mozilla Firefox.

 

Přestože produkt ještě nebyl ve finální verzi, používalo jej v té době pro každodenní práci již velké množství uživatelů.

 

Verze  Datum vydání             Kódové označení       Gecko

1.0       9. listopad 2004          Phoenix                      1.7

1.5       29. listopad 2005        Deer park                   1.8

2.0       24. října2006               Bon Echo                    1.8.1

3.0       2007                            Gran Paradiso            1.9

4.0       2008                                                               2.0

 

Funkce a popularita

 

Mezi populární vlastnosti Firefoxu patří blokování pop-up (vyskakovacích) oken, tzv. prohlížení v panelech (tabbed browsing) několika stránek ve stejném okně prohlížeče a systém rozšiřování pomocí speciálních modulů, které obsahují doplňující funkce, případně upravují chování prohlížeče. Poslední verze Firefoxu přímo zobrazují vektorovou grafiku ve formátu SVG. Ačkoliv některé podobné vlastnosti byly dříve obsaženy i v jiných prohlížečích (jako Mozilla Suite a Opera), Firefox je první, který si vydobyl širší uživatelskou oblibu. Záměrem tvůrců Firefoxu bylo obsazení 10% trhu s prohlížeči do konce roku 2005 na úkor v současnosti nejrozšířenějšího Microsoft Internet Exploreru. V současnosti podíl Firefoxu v Evropě již přesahuje 20 % (v Německu dokonce rekordních 39%).

 

Firefox přitahuje pozornost jako alternativa k Internet Exploreru také proto, že Explorer se ocitl pod palbou kritiky kvůli bezpečnostním problémům, nedodržování webových standardů, využívání potenciálně nebezpečných komponent ActiveX, náchylnosti k nákaze spyware a malware a absenci mnoha funkcí, které zastánci Firefoxu i řady dalších alternativních prohlížečů považují za užitečné. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že ani používání Firefoxu není všelékem na problémy s bezpečností; i v něm již bylo objeveno (a opraveno) množství chyb, z nichž několik bylo kritických. Zodpovědnost za bezpečnost systému je vždy na uživateli, k čemuž mu ovšem Firefox dává poměrně dobrý výchozí bod. Poslední verze Microsoft Internet Exploreru též opravila řadu chyb, které mu byly vytýkány příznivci Firefoxu.

 

Název

 

Původní jméno projektu bylo Phoenix a krátkou dobu také Mozilla Firebird. Poprvé bylo jméno změněno kvůli konfliktu s obchodní značkou výrobce BIOSu, firmou Phoenix Technologies, podruhé proto, že název Firebird nesl jiný open-source projekt vyvíjející relační databáze. Firefox anglicky doslova znamená ohnivá liška. Vývojáři název nějakou dobu vydávali za překlad údajného čínského označení pandy červené (Ailurus fulgens) na základě informace, jejíž původ lze vystopovat k wellingtonské ZOO; o správný překlad se tak v českém prostředí občas vedou flamewary. Jako výraz podpory projektu také česká skupina CZilla v pražské ZOO pandu červenou adoptovala.

 

Rozšíření

 

Velkou výhodou Firefoxu je, že umožňuje velice snadno stáhnout doplňky, které nejsou v základní instalaci Firefoxu. Ke stažení jsou stovky doplňků, které uživateli usnadní práci s internetem. Užitečným doplňkem je například AdBlock, který dokáže blokovat reklamní bannery na internetu. Množství doplňků je díky české komunitě lokalizováno.

 

Licence

 

Častým omylem je tvrzení, že Firefox je šířen pod volnou licencí. Pod trojlicencí MPL/GPL/LGPL jsou totiž šířeny pouze zdrojové kódy aplikace a nikoliv Firefox jako zkompilovaná verze. Ta je šířena pod standardní EULA, která uživateli znemožňuje modifikaci a následnou distribuci modifikovaného díla pod stejným názvem. Logo Firefoxu je ochrannou známkou, takže s ním nesmí být volně nakládáno. Mozilla Foundation, která spravuje ochranné známky Firefoxu, umožňuje používat toto logo pouze pro propagační účely.

Budoucnost

 

Další plánovanou verzí je 3.0, která je vyvíjena pod kódovým označením Gran Paradiso. Noční verze však nesou jméno Minefield a obsahují též vývojovou verzi renderovacího jádra Gecko 1.9 a změny využívající grafickou knihovnu Cairo. Mozilla Firefox 3.0 je plánován na podzim 2007.

 

Opera

 

Popis

 

Opera je praktický multiplatformní prohlížeč se spoustou funkcí, které ulehčují uživatelům život. Opera se označuje jako nejrychlejší prohlížeč na světě s malými nároky na paměť počítače. Také má pověst prohlížeče s dobrou podporou webových standardů, což dokazuje úspěšné splnění testu ACID2. Jediným stínem v zobrazovacím jádru Presto je horší podpora skriptování. Ani v otázce bezpečnosti není Opera mimo špičku, což dokazují například statistiky společnosti Secunia, kde za rok 2005 vykazuje Opera nejméně bezpečnostních nedostatků ze všech relevantních prohlížečů a pokud se objevily, byli okamžitě opraveny. K bezpečnosti také patří podpora všemožných certifikátů a šifrovacích protokolů jako jsou SSL2, SSL3 a TLS a od verze 9.1 rovněž ochrana před phishingem.

Opera kromě prohlížeče disponuje kvalitním emailovým klientem M2, RSS/Atom čtečkou, IRC chatem a integrovaným editorem zdrojového kódu. Mnoho uživatelů jistě potěší i podpora P2P protokolu BitTorrent. Jelikož Opera není plně rozšiřitelná, třeba jako Firefox, kompenzuje to svým uživatelům podporou Widgets. Uživatelské rozhraní je plně přizpůsobitelné a skinovatelné. K ovládání Opery můžete použít množství klávesových zkratek nebo skvělá myší gesta, která jsou velkou ozdobou Opery. Opera nezapomněla ani na handicapované uživatele, kteří mohou Operu ovládat hlasem. Do uživatelského rozhraní je i zapracován integrovaný vyhledávač, v kterém jednoduše můžete měnit vyhledávače či přidávat si vlastní. Nejnovější Opera do souboje s konkurencí přináší i integrované blokování reklam či kontrolu pravopisu.

 

Opera je zcela jistě moderní rychlý prohlížeč se spoustou funkcí zaobalený v přehledném ergonomickém rozhraní. Mnoho IT profesionálů jí doporučuje a to zejména díky rychlosti, bezpečnosti a dobré podpoře webových standardů. V oblasti mobilních telefonů a chytrých zařízeních(PDA) je dokonce Opera nejpoužívanější browser. Jedním z problémů Opery je zobrazování některých stránek, které jsou optimalizované pouze pro Internet Explorer. A to vše zadarmo a bez jakýchkoli reklam, kterých se Opera verzí 8.5 zbavila!

 

Historie

 

Ta začala v roce 1994, kdy dva programátoři(Jon S. von Tetzchner a Geir Ivarsoy) telekomunikační společnosti Telnor vedli výzkumný projekt na jehož konci byla první verze Opery.

 

Po té Telnor dovolil dále pracovat na programu mimo firmu. A na svět se dostala nová veřejná verze - Opera 2.1. V roce 1998 se do nové Opery 3 dostala také podpora CSS. Následný rok bylo do Opery implementováno také CSS2, XML, WML.

 

V roce 2000 přichází pátá řada, kde jsou znovu vylepšeny podpory standardů. Přibyli funkce jako integrované ICQ, lupa, gesta myší, panely a integrované vyhledávání. Také začala být vydávána jako ad-ware. Opera 6 přinesla kódování Unicode a prohlížení v záložkách, ale hlavně se rozšířila i na platformy Linux a Mac OS. To se psal se rok 2001.

 

Vývoj dál pokračoval v rychlém tempu a výsledkem se stala sedmá řada Opery. Té se kompletně přepsalo zobrazovací jádro s označením Presto, které také podporuje DOM funkce. Zlepšil se poštovní klient, později byla také implementována RSS čtečka. I v této verzi nebyla opomenuta rychlost a stabilita prohlížeče. V roce 2005 přichází na trh verze - Opera 8, která přináší hlavně hlasové ovládání a mnoho dalších vylepšení. Od verze 8.5 je Opera přeměněna na freeware a je bez reklam.

 

V roce 2006 přišla, některými označovaná jako revoluční, Opera 9, která nově přináší další vylepšení standardů, což reprezentuje úspěšný výsledek v testu ACID2. Mezi další novinky patří podpora protokolu BitTorrent, funkce kontrola pravopisu, integrované blokování reklamy a nesmíme zapomenout ani na podporu malých prográmků Widget. Na skolnku roku ještě Opera Software připravila verzi Opera 9.1, která přináší ochranu proti phishingu.

 

Safari

 

Popis

Safari je webový prohlížeč vyvíjený Apple Inc., který je součástí Mac OS X. První veřejná betaverze byla vydána 7. ledna 2003 a finální verze (1.0) byla uvolněna 23. června 2003 zprvu k volnému stažení, ale později i jako součást Mac OS X 10.3. První veřejná betaverze pro Windows byla uvolněna 11. června 2007. Dle měření thecounter.com z května 2007 má Safari tržní podíl 2.86%, dle NetApplications.com měl v září 2007 podíl 5.08%.

 

Historie

 

Do roku 1997 byly počítače Apple Macintosh dodávány pouze s prohlížečem Netscape Navigator. Na základě dohody mezi Apple a společností Microsoft byl následovně pět let vložen jako výchozí prohlížeč Microsoft Internet Explorer pro Mac, i když Netscape Navigator nepřestal být dodáván. Microsoft uvolnil pět hlavních verzí Internet Exploreru pro Mac. Poslední byla vydána 27. března 2000.

 

7. ledna 2003 Steve Jobs oznámil, že Apple vyvíjelo svůj vlastní webový prohlížeč nazvaný Safari. Ve stejný den byla uvolněna první veřejná betaverze, která byla následována několika oficiálními a neoficiálními betaverzemi až do 23. června 2003, kdy byla uvolněna verze 1.0. V počátku byla k dispozici samostatně ke stažení, ale 24. října 2003 byla uvolněna jako výchozí prohlížeč Mac OS X 10.3, kde byl k dispozici též Internet Explorer pro Mac, ale pouze jako alternativní prohlížeč. Počínaje Mac OS X 10.4, který byl uvolněn 29. srpna 2005, je Safari jediný dodávaný webový prohlížeč se systémem.

 

Safari používá pro vykreslování webových stránek a běh JavaScriptu renderovací jádro WebKit. To se skládá z WebCore (engine založený na renderovacím enginu KHTML z prohlížeče Konqueror) a JavaScriptCore (založeného na JavaScript enginu kjs z KDE). Obdobně jako KHTML a kjs je WebCore a JavaScriptCore volně k dispozici jako svobodný software uvolněný pod licencí LGPL.

 

V červnu 2005 po kritice ze strany vývojářů KHTML, kteří si stěžovali na nedostatečný přístup k prováděným změnám ve WebKitu, Apple přesunul zdrojový kód a systém na správu chyb na OpenDarwin.org. WebKit jako takový byl též uvolněn pod svobodnou licencí. Zdrojové kódy samotného prohlížeče (tj. vše vyjma renderovacího jádra) zůstaly proprietární.

 

Verze 2.0 prohlížeče Safari byla uvolněna 29. dubna 2005 pro Mac OS X 10.4 (Tiger) a novější. Mezi novinky se řadila zabudovaná čtečka RSS a Atom dokumentů, vyhledávání v záložkách či výrazné zrychlení prohlížeče oproti verzi 1.2.4.

 

V dubnu 2005 Dave Hyatt, jeden z vývojářů Safari, uveřejnil informace o postupu při opravování chyb v Safari, které se objevily v souvislosti s populárním testem Acid2. 27. dubna 2005 oznámil, že vývojová verze Safari nyní projde testem, což jej učinilo prvním prohlížečem, který tímto testem prošel. Tyto chyba pak opravovala verze 2.0.2, která byla uvolněna 31. října 2005.

 

9. ledna 2007 Steve Jobs formálně oznámil Apple iPhone, který bude založen Safari. V roce 2007 na WorldWide Developers Conference Steve Jobs oznámil dostupnost první veřejné betaverze Safari 3 pro Windows XP a Vista. Tato betaverze pracuje korektně s Google Docs či formátováním zpráv ve službě Gmail, což bylo v předchozích verzích Safari nemožné. První verze pro Windows obsahovala řadu známých chyb včetně nekolika bezpečnostních. Ty byly z velké části opraveny verzemi 3.0.1 Beta a 3.0.2 Beta.

 

Přehled verzí

 

Verze Safari   Verze WebKitu           Verze Mac OS           Datum vydání

0.8                   48                                10.2                             7. ledna 2003

0.9                   73                                10.2                             14. dubna 2003

1.0                   85                                10.2                             23. června 2003

1.1                   100                              10.3                             24. října 2003

1.2                   125                              10.3                             2. února 2004

1.3                   312                              10.3                             15. dubna 2005

2.0                   412                              10.4                             29. dubna 2005

3.0 Beta          522.11                         10.4                             11. června 2007

 

Podíl prohlížečů na českém internetovém poli (únor 2007)

 

Zastoupení jednotlivých prohlížečů vychází ze statistik auditu návštěvnosti webových stránek TOPlist. Tato služba monitoruje návštěvnost více než třista tisíc převážně českých webových stránek, nabízí tedy dostatečně reprezentativní vzorek návštěvnosti českých internetových serverů.

 

Zastoupení prohlížečů a jejich verzí na českém internetu (data se vztahují k 21. únoru 2007):

Internet Explorer 6.0  60,9%

Mozilla Firefox            25,6%

Internet Explorer 7.0  7,2%

Opera 9                      3,5%

Internet Explorer 5.0  0,9%

Internet Explorer 5.5  0,7%

KHTML                       0,5%

Opera 8                      0,5%

Opera 7                      0,1%

 
 

 

Portrét



Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< červenec / 2022 >>